 |
 |
|
Zadrhávání Hoch, kterého trápilo zadrhávání od jeho prvních pokusů o řeč v dětství, s tím souvisí problémy s dechem. Postupně se přidala nervozita, pocení, třes, svírání břicha. Navštěvoval logopeda. ..."Jsem u mamky v břiše. Je mi dobře. Je tam teplo, slyším nějaké hlasy. Začíná mi být hůře. Třesu se, jsem spocený, je mi zima a zároveň horko. Něco mě tlačí na celém těle. Nejvíc na hlavě. Pak se soukám úzkým místem ven. To je nejhorší. Říkají "dýchejte", tak se snažím, ale nejde to. Něco mi tam vletělo. Něco hustého mám v plicích. Nemůžu se nadechnout. Už mě mlátí po zádech, ale nejde to. Bolí mě břicho, mám strach. Mám stažený krk. Stejně jako teď, když mám něco říct a nejde to. Nemám vzduch. Pak to konečně vyletí. Snažím se dýchat, ale nejde mi to. Pak cítím něco na puse. Jako maska. Něco z ní jde. Asi mi dýchá... Pak už jsem se najedl. Už je mi dobře"... Jen toto stačilo a už pět let jde mluvení hladce. Další příklady... |
 |
||
|